top of page
DSCF1578.JPG

Nejčastější otázky
a věcné odpovědi 
o vzdělávání v Sedmihlásku

Alternativní škola přirozeně vyvolává otázky.

Klademe si je i my sami.

Jak moc se u vás děti učí ?  

​Učení má u nás jasný rámec, obsah i výstupy. Postupujeme podle RVP

a systematicky sledujeme pokrok každého dítěte.

Zároveň děti vedeme k samostatnosti – učí se přemýšlet, plánovat, nést odpovědnost za svou práci a dokončovat ji.

 

Volnost není cílem.
Je nástrojem k tomu, aby se dítě postupně naučilo řídit samo sebe.

Lesní škola - to se u vás děti celé dny jen honí venku a lezou po stromech ?   

Pobyt venku je součástí školního dne, nikoli jeho náhradou.

Část výuky probíhá venku, část uvnitř. Střídáme soustředěnou práci, pohyb a odpočinek.

Pohyb není vyrušením od učení – pomáhá dětem regulovat energii a lépe se soustředit.

 

Učení má strukturu. Prostředí ji podporuje.

Zvládnou pak děti
přechod na druhý stupeň ? 

Ano.

Děti pracují  individuálním tempem a směřují k naplnění výstupů RVP ZV.

Jejich pokrok je průběžně vyhodnocován a dvakrát ročně probíhá portfoliové přezkoušení kmenovou školou.

Postupně si zkoušejí i práci pod časovým tlakem a testové situace – ne proto, aby byly pod stresem, ale aby je tyto situace nepřekvapily.

Přechod na druhý stupeň pro ně není skokem do neznáma.

Zvyyknou si pak na stres
a běžné známkování ? 

Děti nechráníme před nároky. Učíme je, jak s nimi pracovat.

Zvládají náročné situace, dokončují práci i tehdy, když se jim nechce, a učí se přijímat zpětnou vazbu.

 

Chyba je pro ně informací, ne selháním. Tak vzniká odolnost, kterou si nesou dál.

A co když se mému dítěti prostě nechce ?

I to se stává.

Průvodce hledá s dítětem příčinu – může jít o únavu, nejistotu, frustraci nebo jen špatný den.

Tím se dítě učí rozlišovat mezi „teď se mi nechce“ a „tohle už nezvládám“ - učí se rozumět sám sobě.

 

Součástí vzdělávání je i práce s frustrací.

Co když je moje dítě pomalejší – nebo naopak rychlejší než ostatní ?

Pracujeme ve věkově smíšené skupině s přihlédnutím k individualitě každého dítěte.

Pomalejší dítě dostává více času a podpory tam, kde je potřeba. Má možnost si učivo procvičovat s nižšími ročníky.
Rychlejší může postupovat dál (klidně i nad rámec svého ročníku), jít víc do hloubky nebo pomáhat ostatním.

 

Děti se přirozeně učí i od sebe navzájem — mladší získávají inspiraci, starší si upevňují porozumění tím, že dokážou věci vysvětlit.

 

Tempo není jednotné. Směr ano.

Nebude dítě ve smíšené skupině pozadu ? 

Věkově smíšená skupina je promyšlený nástroj, ne náhoda.

Děti se učí vnímat rozdílnost jako přirozenou součást života.
Velkou výhodou je, že se mladší děti pasivně setkávají s učivem vyšších ročníků, bez nároků na jeho plné pochopení či zvládnutí. Seznámí se však již s termíny a částečně obsahem učiva, které budou potřebovat v budoucnu zvládnout. Starší děti mají možnost opakovaně vyslechnout výklad učiva, které již používají, a tím si doplnit mezery.

 

Každý má své tempo i silné stránky.
Děti se učí respektovat druhé i samy sebe.

 

Průvodci sledují dynamiku skupiny a podporují každého v dalším posunu.

Bude mé dítě
dostatečně vzdělané ?  

Vzdělávání není jen soubor naučených faktů.
Je to schopnost rozumět souvislostem, pracovat samostatně a nést odpovědnost

za vlastní práci.

 

Děti u nás získávají pevný základ v hlavních předmětech a zároveň se učí plánovat, argumentovat, spolupracovat a vnímat svět v souvislostech.

 

To je kombinace, která jim dává jistotu i do dalšího studia.

Máte další otázku, která tady chybí? Napište nám na ls.sedmihlasek@gmail.com.

Rádi se setkáme a řekneme si víc.

bottom of page